V prvním díle našeho seriálu vám představujeme trojici, kterou spojuje něco možná nečekaného. Každý z nich přichází z jiného prostředí, pracuje s jiným médiem a otevírá jiná témata. Přesto se všichni pohybují v prostoru, kde se realita začíná prolínat s představivostí, vzpomínkami, mýty nebo tím, co zůstává na první pohled skryté.

Koncem roku 2025 jsme vyhlásili open call na nový rezidenční program HYB4 Art Studios, zaměřený na podporu současného umění, mezioborovou spolupráci a rozvoj dialogu mezi umělci, odbornou veřejností a návštěvníky. Přihlásilo se do něj sedmadvacet jednotlivců a kolektivů napříč různými uměleckými obory. Odborná komise nakonec vybrala devět z nich.
Vybrané rezidentstvo má na dva roky k dispozici vlastní ateliér v centru Prahy, kurátorskou podporu a možnost zapojit se do výstavního programu Kampusu Hybernská.
V prvním díle našeho seriálu vám představujeme trojici, kterou spojuje něco možná nečekaného. Každý z nich přichází z jiného prostředí, pracuje s jiným médiem a otevírá jiná témata. Přesto se všichni pohybují v prostoru, kde se realita začíná prolínat s představivostí, vzpomínkami, mýty nebo tím, co zůstává na první pohled skryté.
Co kdyby existovaly kontrolované energetické koule, které si mezi sebou předává tajná laboratoř? A co kdyby jediný novinář, který odhalil jejich existenci, za své pátrání zaplatil životem?

Právě na hranici mezi skutečností a fikcí se pohybuje fotografka Viktoriia Tymonova. Ve své tvorbě zkoumá prolínání magického, konspiračního, paranormálního a nevysvětlitelného. Vychází přitom z rodinných příběhů i osobní zkušenosti a zajímá ji napětí mezi realitou a fikcí, historií a alternativní historií, stejně jako pohyb na hranici vážnosti a ironie.
Jak může takový přístup vypadat v praxi, ukazuje například její fotografický projekt Balls, publikovaný na platformě PHROOM. V něm vytváří smyšlenou, ale znepokojivě uvěřitelnou konspirační teorii o záhadných „kontrolovaných energetických koulích“, zmizelém městě a novináři, který jejich stopu objevil příliš pozdě.
V projektu I could have known you, but I never did, publikovaném v lotyšském magazínu FK, zase rekonstruuje smyšlené vzpomínky na neznámou ženu z fotografie nalezené v domově důchodců v Brně. Tento příběh se stává metaforou hledání vlastního místa v nové zemi.
Viktoriia má magisterský titul z žurnalistiky a v současnosti studuje fotografii. Je součástí evropské platformy Futures Photography a vítězkou ceny Carte Blanche Étudiants, kterou uděluje veletrh Paris Photo. Zúčastnila se fotografických festivalů OFF Bratislava, Fotofestival Uničov, GETXOPHOTO, Fotograf Zone Festival či Circulation(s)a vystavovala také na samotném Paris Photo.
Její tvorbu můžete sledovat na Instagramu (@viktoriiatymonova).
Co když příběhy a pověsti, které jsme jako děti poslouchali před spaním, nejsou jen dávno zapomenuté pohádky?
Malíř Jan Vytiska (nar.1985 v Praze) ve své tvorbě čerpá z folkloru, lidové religiozity a estetiky folk hororu. Přestože se narodil v Praze, vyrůstal na Valašsku, v prostředí, kde jsou rituály, masky, víra i pověry přirozenou součástí krajiny a kolektivní paměti. Právě tyto motivy převádí do současného výtvarného jazyka.
Zajímá ho temnější stránka tradice. Postavy čerta, světce, démona nebo anonymních figur v krojích se v jeho obrazech stávají nositeli napětí mezi vírou a strachem, posvátným a groteskním. Folklor přitom nevnímá jako nostalgickou vzpomínku na minulost, ale jako živý a proměnlivý organismus, který v sobě nese rituální sílu i znepokojivý potenciál mýtu.
Jan Vytiska vystudoval Fakultu umění Ostravské univerzity (obor Intermédia). Od roku 2007 vystavoval samostatně i skupinově v řadě českých i zahraničních galerií, mimo jiné v pražské Trafo Gallery, Galerii Jiřího Švestky, na skupinové výstavě Vanitas v DOX nebo v zahraničí ve Varšavě, Bukurešti či Paříži.
Doporučujeme navštívit jeho aktuální výstavu Do vsi, kam jsi nikdy neměl zabloudit v C.0 HYB4Galerii, která potrvá do 24. srpna. Výstava bude zakončena komentovanou prohlídkou.
Janovu tvorbu můžete sledovat na Instagramu (@jan_vytiska)nebo na Facebooku.
Umění nemusí být vzácný objekt ukrytý v galerii. Někdy může viset třeba přibitý na kuchyňské zdi.
Právě tak o umění mluví Phila Primus (nar. 1991 v Düsseldorfu), multimediální umělkyně, básnířka a textařka a nová rezidentka HYB4 Art Studios. Ve své tvorbě zprostředkovává pocit zvýšeného vědomí propojeného s biologickými, časovými, fyzickými, sociálními, jazykovými a symbolickými řády.

Tělo a vědomí se pro ni stávají výchozím bodem vizuálního zkoumání nevědomí a vztahu mezi svobodou a determinací, ať už genetickou, kulturní, osobní nebo sociální. Navazuje přitom na tradici surrealismu, který prostřednictvím kontemplace, představivosti a reflexe odhaluje absurditu reality.
Phila pochází z česko-německo-americké rodiny. Její americká matka Suzanne Pastor, kurátorka a fotografka, spoluzakládala na počátku devadesátých let pražský Dům fotografie. Její otec je český historik umění.
Surrealismus, o kterém říká, že je „všude kolem nás“, je pro ni od dětství přirozenou součástí života:
„Hranice mezi životem a uměním pro mě vždycky byla tenká a umění pro mě nebylo nikterak vzácné, vyrůstala jsem jím obklopená. Třeba v kuchyni máme na zdi přibitý starý knedlík,“ říká Phila Primus v rozhovoru pro Český rozhlas Vltava.
Kromě vizuálního umění se věnuje také poezii. Publikovala v časopisech Babylon, Revue Prostora Tvar i na webu Nedělní chvilka poezie a připravuje sbírku Privilegium.
Její tvorbu můžete sledovat na Instagramu (@philaprimus)nebo si přečíst její básně a medailonek na webu iTvar.
Na první pohled tři zcela odlišné umělecké cesty. Fotografka, která zkoumá konspirace a paranormální jevy. Malíř, který oživuje valašské démony. Multimediální básnířka, pro kterou je surrealismus přirozenou součástí každodennosti.
Při bližším pohledu ale najdeme společný bod. Všichni tři se ve své tvorbě pohybují na hranici toho, co lze racionálně vysvětlit, doložit a ověřit.
Viktoriia pracuje s konspiračními teoriemi a paranormálnem, Jan s lidovou magií, démony a rituály, Phila s podvědomím a absurditou skrytou ve zdánlivě obyčejných situacích. Každý z nich jiným způsobem ukazuje, že hranice mezi realitou a fikcí může být mnohem tenčí, než očekáváme.
A právě v prostoru nejistoty často vznikají ty nejzajímavější umělecké otázky.
V den otevřených dveří, ve čtvrtek 1. října, se budete moct podívat přímo do jejich ateliérů. Akce bude součástí zahájení nového akademického roku a nabídne nahlédnutí do zákulisí tvorby celého rezidentstva.
Každého z vás přitom může zaujmout něco jiného. Fotografická práce s konspirací a pamětí, malba čerpající z lidové víry, nebo poezie pohybující se na hranici snu a všednosti.
O zbývající části rezidentstva HYB4 Art Studios se dozvíte v dalších dílech tohoto seriálu.
Novinky z dění v HYB4 Galerii i Kampusu Hybernská průběžně sledujte na webu Kampusu Hybernská a na InstagramuHYB4 Galerie.