Datum
.jpg)
Výstava představuje intermediální výstup uměleckého výzkumu trans hlasu. Zaměřuje se na okamžiky, kdy hlas nezapadá do rámce normativních očekávání — kdy není čitelný jako „přirozený“, „stálý“ nebo „správně umístěný“. Trans hlas je zde chápán jako proces: jako pohyb mezi rejstříky, mezi jazyky, mezi tím, co se smí projevit, a tím, co má zůstat nevyřčeno.
Operní kánon zde funguje jako testovací pole těchto posunů. Projekt vychází z Rusalky — bytosti, která chce získat lidské tělo a lidskou duši, aby mohla být lidmi slyšena a poznána. Příběh Rusalky jako metafora tranzice naznačuje, že proměna nutně znamená něco ztratit nebo o něco přijít. Výstava sleduje momenty, kdy se tato logika láme a mění v něco hravého, podivného, radostného, hraničního a mokrého.
Kurátorský koncept staví na principech trans aurality a performativního přepisování klasiky. Důraz je kladen na to, co se v operním aparátu běžně neukazuje: na ticho, na neprovedený pokus, na chybu, na tělesnou paměť hlasu. Výstava vytváří prostor, v němž zpěv neslouží jako výkon, ale jako taktika přežití — místo, které otevírá prostor pro jinak umlčené nebo skryté hlasy.
Výstava je výstupem z probíhajícího doktorského uměleckého výzkumu MONŠTRUM SPIEVA Richarda L. Kramára (DF JAMU).
