Sedm měsíců, sedm témat, jeden podcast. Science Café UK z Kampusu Hybernská letos propojilo odborníky a odbornice z Univerzity Karlovy s tématy od vesmírné infrastruktury po dějiny Romů – a výsledkem je sezóna, kterou stojí za to si pustit i o prázdninách. Tady je náš letní výběr.
Léto je ideální čas zpomalit. A přesně proto je i skvělou příležitostí pustit si něco, na co během školního roku nezbyl čas. Podcast Science Café, který v Kampusu Hybernská natáčíme ve spolupráci s odborníky a odbornicemi z Univerzity Karlovy, se za uplynulý akademický rok dotkl témat od kosmické infrastruktury přes umělou inteligenci až po dějiny Romů v Československu. Ať už míříte k moři, na chatu, nebo si jen chcete zpříjemnit cestu do práce, máme pro vás sedm tipů, které stojí za poslech.
Kdo vlastní oblohu nad námi?
Satelitní navigace, telekomunkace a pozorování Země dnes tvoří „neviditelnou infrastrukturu", na které stojí ekonomika i běžný život – od dopravy po krizové řízení. Co se ale stane, když se na ní společnost stane příliš závislou? Doc. Bohumil Doboš (FSV UK) a prof. Jakub Handrlica (PF UK) probírali geopolitická rizika, kybernetické útoky, vesmírné smetí i to, jak vznikající soukromý „New Space" mění pravidla hry – a jak na to reaguje právo a regulace. Ideální díl pro každého, kdo se někdy podíval na oblohu a přemýšlel, kolik toho tam nahoře vlastně je.
S ekonomkou a teologem o darování
Ve spoluprác s Nadačním fondem UK jsme se podávali na otázku, co vlastně znamená obdarovat někoho nebo dar přijmout. Ekonomka Antonie Doležalová (FSV UK), teolog Petr Gallus (ETF UK) a jáhen Robert Elva Frouz otevřeli téma daru od osobního gesta až po jeho roli v ekonomickém myšlení a teologii. Překvapivě hluboký ponor do něčeho, co děláme denně, aniž bychom nad tím přemýšleli.
Umělá inteligence dnes není jen nástroj na psaní textů – stává se součástí vědecké práce od analýzy dat po tvorbu hypotéz. Martin Víta (AV ČR) a Petr Špecián (FSV/FHS UK) diskutovali o tom, jak AI mění výzkum napříč obory i to, co znamená pro důvěru ve vědecké poznání. Tento díl si nenechte ujít, pokud vás zajímá, kam se posouvá věda v éře velkých jazykových modelů.
Co přesně jsou nanomateriály a proč o nich slyšíme čím dál častěji? Fyzička Jana Kalbáčová Vejpravová (MFF UK) a toxikolog Pavel Rössner (Ústav experimentální medicíny AV ČR) probrali, jaké možnosti nanotechnologie otevírají – a jaká rizika pro zdraví a bezpečnost s sebou nesou. Skvělá kombinace „tvrdé" fyziky a jejích reálných dopadů na naše tělo.
Proč pálíme čarodějnice, i když v ně nevěřímeProč pálíme čarodějnice, i když už dávno nevěříme na čáry? Religionista Radek Chlup a historik Karel Šima (oba FF UK) zkoumali křehkou hranici mezi racionálním a magickým myšlením a to, jaké rituály nevědomky praktikujeme i v moderní společnosti. Tenhle díl je perfektní ukázkou toho, že věda umí mluvit i o věcech, které na první pohled vědecké vůbec nejsou.
Dějiny, o kterých se dlouho mlčelo
Silný díl natočený v rámci mezinárodního romského festivalu Khamoro. Romistky Helena Sadílková (FF UK) a Renata Berkyová (AV ČR) mapovaly osudy Romů a Sintů po druhé světové válce – od zkušenosti přeživších genocidy přes státní politiku nucené asimilace až po dlouhodobě opomíjený boj za uznání romského holokaustu. Připomínka toho, že důležité kapitoly našich dějin často zůstávají na okraji pozornosti.Odkaz ženy, která se nevzdala
Poslední díl sezóny propojil výročí popravy Milady Horákové s otázkou, jak se od té doby proměnila role žen ve veřejném životě. Literární historička Libuše Heczková a historik Jakub Rákosník (oba FF UK) diskutovali o odkazu jedné z nejvýraznějších osobností českého ženského hnutí – a o tom, nakolik její postoje rezonují dnes.
