

Srdečně Vás zveme na výstavu.
Kristýna Šormová – Krajinou bez horizontů
Krajinou bez horizontů
Kristýna Šormová je malířkou míst, u kterých předává dál jejich silnou působivost. Není přitom zas až tak důležité, kde je divák najde. Pozornost vůči nim totiž člověka nepřivede k mapě, ale rovnou do jejich středu. Tam daleko se ocitne obklopen hmotou, jakoby stál před velikou písečnou dunou někde hluboko v poušti nebo se ocitl uprostřed zarostlého pralesa. Nevidí na konec a vlastně ani na horizont. Natož aby nacházel nějaký konkrétní bod, za kterým se lze vydat.
Před takovou masou hmoty dochází k dezorientaci. Člověk neví, kde je a co přesně ho obklopuje. Už ani neví, jak je oproti hmotě velký. Zapomněl už, zda je ještě na Zemi, nebo už někde jinde. Uvnitř sebe? Na Měsíci? Na jiné planetě? A co když je v „prázdnu“ obklopen hvězdokupami a mlhovinou? Jenže to z počátku hrůzné zmatení se přeměňuje v osvobozující pocit. Čím více se dané místo vymyká pochopení, tím intenzivnější a vznešenější je.
Nabízí se otázka, co Kristýna Šormová jakožto autorka fascinovaná krajinou maluje. Co je námětem, když nic „nevidí“? Naskýtá se zde překvapivě velké množství možností. Mohou to být barvy, jejichž intenzitě na takovém místě nelze uniknout. Kristýna Šormová zachycuje jejich dynamiku: klidné, vyvážené, živelné, teplé, chladné, horké, zmrzlé, mokré, svěží, zemité… Sama si v nich chvílemi připadá pohlcena mlhou nebo bouří (série 3200 ASA). Sama jakoby byla v objetí přírodních živlů, především země a vody (série Waves).
Zachytit lze i textury, barvě dokonce rovnocenné. Hmota se totiž nachází tak blízko, že zrak ustupuje hmatu. „Ohmatání“ textury vede Kristýnu Šormovou k tomu, aby namísto štětců používala přímo své ruce, případně objevovala nejrůznější rukodělné nástroje – nejen štětec. Tvárnost povrchu pak evokuje různá místa. Hmota může mít charakter prostředí kůže (série Seborea Bella) jindy nese podobu kamenitého mimozemského povrchu (série Pod tíhou měsíce) a někdy je dokonce ještě vzdálenější a přesto objemná, dotýká se zlehka a nepatrně, jako daleký roj hvězd (série Haiku).
To, co Kristýna Šormová maluje, je tedy pocit z míst, empatie vůči nim i intenzita samotných prožitků, přičemž všechno jsou to zkušenosti z cest, ať reálných nebo snových. Vypráví tímto způsobem již přes 14 let a každá její výstava doposud přestavila jinou cestu (např. výstava Sama voda). Nikdy ale nevystavila pospolu díla z tolika odlišných prostředí, nikdy neměla její výstava charakter takto rozmanitého cestopisu, jako má nyní. Představení Krajin bez horizontu je tedy její malou, avšak první retrospektivou a pro návštěvníka i výchozím bodem pro absolvování mnoha poutí, při nichž bude namísto putování rovnou vržen daleko za okraj.
Autor textu: Jan Čejka
Jan Čejka Gallery je otevřena od pondělí do čtvrtka od 16:00 do 19:00.