Korporátní umění jako výzva veřejnému prostoru

Umění ve veřejném prostoru patří mezi jeden z nejvýraznějších prvků společného obývání města. Může nést symboly a příběhy, které obyvatelky a obyvatele pozitivně oslovují, ale také polarizují. Promlouvá nejen esteticky, ale i nabízí komentáře k politické minulosti a současnosti. Jak posuzovat nový typ developerského, privátního veřejného umění, které se do prostoru českých měst dostává po roce 1989? A jak rozumět reakcím na jeden z nejviditelnějších příkladů neoliberální korporatizace veřejného prostoru, kterým je umístění plastik motýlů Davida Černého na památkově chráněnou budovu a fasádu bývalého obchodního domu Máj?

Andrea Průchová Hrůzová je vizuální socioložka. Na Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vede interdisciplinární výzkum zaměřený na proměny městského veřejného prostoru. Na Fakultě sociálních věd UK vyučuje sociologii médií, kultury a kvalitativní metody. Mezi její poslední publikace patří Public Narratives of Decolonisation and Racial (In)Justice in Central and Southeast Europe (Palgrave Macmillan) a V zajetí obrazů. Vizuální politika 21. století (Akropolis).