Datum
Tento projekt, který v sobě spojuje vizuální a verbální umění, koláže, poezii a prózu, je symbolem traumatu emigrace — traumatu, které nás paralyzuje, uvězňuje v nehybnosti a vede ke ztrátě sebe sama, zatímco okolní (evropský) svět na nás zapomíná a my postupně zapomínáme i sami na sebe. Mluví o paměti, lingvistice, cestování vesmírem, o hranicích mezer a mezerách hranic, o všem, co přichází a o co přicházíme.
Anna Zikratskaya je česká básnířka a běloruská emigrantka. Její texty byly publikovány mj. v časopisech A2, Host, Revue Prostor, Tvar a Verbež. V roce 2025 získala Literární cenu Vladimíra Vokolka.
Z Běloruska odjela v roce 2021 z politických důvodů a od té doby se tam nikdy nevrátila.
V současnosti se literárně soustředí na motiv prázdnoty, mezer a umění ztrácet.
Celý život si přála stát se kosmonautkou.
