

Sigmund Freud nazval výklad snů „královskou cestou do nevědomí“. Kolega Michael Černoušek nazval Freuda „dobyvatelem nevědomí“ a obojí vystihuje skutečnost. Freud ukázal, že sny nejsou chaotické, nesmyslně projevy mozkové aktivity. Ukázal, že snům lze rozumět, že zobrazují naše nevědomé procesy. Bez porozumění nevědomým procesům by psychologie byla jen tupou mechanikou mozku. Nemohli bychom pochopit sny, kreativitu, umění anebo lásku a nenávist, ani kulturu a politiku. Sigmund Freud otevřel dveře k novému pochopení člověka přes jeho vědomé i nevědomé fantazie o kterých nic netuší, nebo které před sebou skrývá, protože je považuje za příliš děsivé.
Naše sny a touhy nás překvapují, někdy znechucují a děsí. O některých sice nic nevíme, ale přesto, nebo spíše právě proto, ovlivňují naše životy. Porozumění snům může pomoci v psychoterapii k uzdravení, ale i k prohloubení prožitku života jedince a zlepšení vztahu s druhými.
Freud ukázal, že sen má svoji manifestní podobu (to, co nám snící vypráví), ale také latentní význam, který odhaluje nevědomá pudová přání (sexuální, agresivní, ale my dnes víme, že také narcistická). Sen hovoří řečí obrazů, symbolů a metafor a jeho sdělení jsou různě modifikovaná, zamaskovaná, tak aby jim snící nerozuměl, nerozrušil se a mohl pokračovat ve spánku.
Moderní analytici původní Freudovy myšlenky různě doplnili a přišli s novými přístupy k porozumění snům. Dnes se zajímáme o denní snění v terapii a o prosnívání v terapeutickém vztahu i v mimoterapeutickém životě snícího. Zajímáme se o to, co sen komunikuje snícímu i posluchači, kterému je vyprávěn. Co říká o minulosti snícího, o fungování jeho osobnosti atd. Zajímají nás intersubjektivní „sny“- nevědomé fantazie, které vznikají mezi pacientem a analytikem, mezi partnery, kteří se milují, v rodinách, nebo „sny“ ve větších skupinách a národech. Zajímají nás transgenerační nevědomé fantazie předávané přes generace.
Nevědomé, odmítnuté, úzkostí zatížené „sny“ – nevědomé fantazie a traumata, která zůstávají mimo vědomí, mají umrtvující, podlamující vliv na život člověka, vztahu i společnosti. Naopak, uvědomění a zpracování snů může život obohatit silou vášně a pomoci rozvíjet zdravou identitu, zdravý narcismus a vtisknout životu smysl.
Slavoj Titl vystudoval klinickou psychologii. Od r. 1992 pracuje v privátní praxi jako psychoanalytik, psychoterapeut a párový terapeut. Trénink získal v ČPS-IPA (České psychoanalytické společnosti-International Psychoanalytic Association) a je jejím tréninkovým analytikem, je také členem a tréninkovým analytikem ČSPAP (České společnosti pro psychoanalytickou psychoterapii v sekci pro individuální terapii a v sekci pro párovou a rodinnou terapii). V letech 1999-2013 byl šéfredaktorem časopisu Revue psychoanalytické psychoterapie (v současnosti přejmenovaného na Revue pro psychoanalytickou psychoterapii a psychoanalýzu).
Přednáškový cyklus S. Freud | 170 připravila a všemi večery provází Kamila Ženatá.