Stane se ze "sedmadvacítky" "sedmatřicítka"? Jakkoliv zvláštně tento výraz nyní může znít, v následujících letech se možná stane novým familiárním označením pro Evropskou unii. O vstupu do ní totiž dnes jedná deset zemí: od Moldavska a Ukrajiny po Turecko. Co jejich případné členství znamená pro ně samotné, Evropu i Českou republiku? V rámci série Café Collaborations jsme se ptali přímo velvyslanců zemí, které tuto cestu už prošly nebo teprve procházejí.
Evropská unie v současnosti sdružuje 27 členských států, přičemž o vstupu do ní nyní jedná dalších deset kandidátských zemí. V následujících letech by se tak Česká republika mohla ocitnout ve společenství s Moldavskem, Ukrajinou, zeměmi západního Balkánu nebo Tureckem. Otázka, jak (a jestli) se má EU rozšiřovat, je jednou z nejdůležitějších otázek její vnitřní i zahraniční politiky. Nejedná se však pouze o politickou otázku, která by byla obyvatelstvu České republiky vzdálená. Jde totiž i o to, jak bude Evropa vypadat ekonomicky, kulturně a jaké nám dokáže nabídnou příležitosti a bezpečnostní záruky.
Právě proto jsme se rozšiřování EU věnovali i u nás v Kampusu Hybernská v rámci série Café Collaborations, kde spolu diskutovali velvyslankyně Rumunska Maria-Antoaneta Barta, velvyslanec Slovinska Aleš Balut, velvyslankyně Moldavska Gabriela Moraru a česká vládní zmocněnkyně pro Balkán Edita Hrdá. Záznam celé debaty najdete na konci článku – nejdřív se ale pojďme podívat, proč je téma rozšiřování tak aktuální.
Rozšíření není jen administrativní krok. Je to nástroj, který historicky pomáhal šířit stabilitu, mír a prosperitu po celém kontinentu – od poválečného usmíření Francie a Německa přes pád železné opony a přijetí zemí střední a východní Evropy (včetně Česka) v roce 2004 až po dnešní diskuze o Ukrajině, Moldavsku či zemích západního Balkánu.
Podle Evropské komise a proevropsky orientovaných expertů na domácí i zahraniční politiku přináší vstup do EU novým členům řadu výhod: politickou stabilitu, svobodu občanů žít, studovat a pracovat kdekoli v Unii, snazší přístup na jednotný trh, více investic a vyšší sociální, environmentální i spotřebitelské standardy.
Neprofituje z toho ale jen nový člen. Rozšíření posiluje i stávající členy a samotnou EU – přináší jí větší prosperitu a příležitosti pro firmy i občany, silnější hlas na světové scéně, kulturní rozmanitost a v neposlední řadě zvyšuje pravděpodobnost míru a bezpečnosti na kontinentu. Aby země mohla vstoupit, musí splnit takzvaná kodaňská kritéria: mít stabilní demokratické instituce, fungující tržní ekonomiku a schopnost převzít závazky členství, tedy implementovat právní opatření, která odrážejí hodnoty EU. Cesta k členství pak vede přes tři kroky – udělení kandidátského statusu, samotná přístupová jednání a nakonec podpis a ratifikace přístupové smlouvy všemi členskými státy.
Deset zemí – Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Moldavsko, Severní Makedonie, Srbsko, Turecko a Ukrajina – už status kandidáta mají a čeká na ně dlouhá cesta reforem. Kosovo je zatím takzvaným potenciálním kandidátem.
Že rozšiřování není jen ekonomické nebo hodnotové téma, ale především bezpečnostní, připomněl letos v květnu v Praze finský prezident Alexander Stubb. Na konferenci Evropa jako úkol mluvil o tom, že se EU aktuálně nachází pod trojím tlakem – bezpečnostním ze strany Ruska, ekonomickým ze strany Asie a ekonomicko-bezpečnostním ze strany současné americké administrativy. Odpovědí na to má být podle něj „více Evropy, ne méně“.
Stubb přitom odmítl zažitou představu, že si Unie musí vybrat mezi prohlubováním spolupráce a přijímáním nových členů. Řekl, že je třeba dělat obojí zároveň – rozšiřovat se i prohlubovat integraci, byť ne všechny země musí postupovat stejným tempem. Mezi kandidáty na členství jmenoval kromě Ukrajiny a Moldavska i státy západního Balkánu, ale také Island a Norsko.
Zvlášť zajímavý byl jeho pohled na Ukrajinu – vyzval, abychom o ní neuvažovali jen jako o zemi, které Evropa pomáhá, ale i jako o zemi, která může pomoci nám: podle něj má dnes zdaleka nejzkušenější a nejbojeschopnější armádu na kontinentu. Zároveň varoval, že ruské nebezpečí nezmizí ani po skončení války na Ukrajině, protože imperiální ambice země přetrvají – a proto je potřeba se na to připravit, ne se toho bát.
Debata o rozšiřování EU se v Česku často vede v teoretické rovině, ale její důsledky jsou velmi praktické – dotýkají se bezpečnosti střední Evropy, obchodních vztahů i toho, jak silná a soudržná bude Unie v příštích letech čelit tlaku zvenčí. Proto jsme na Café Collaborations pozvali lidi, kteří proces rozšiřování znají z první ruky: velvyslankyně Rumunska a Moldavska, velvyslance Slovinska a českou zmocněnkyni pro Balkán. Společně diskutovali o zkušenostech zemí, které už do EU vstoupily, i o výzvách, které čekají na ty, jež o členství teprve usilují – včetně Moldavska, které požádalo o vstup v březnu 2022 a kandidátský status získalo už o tři měsíce později.
Chcete slyšet, jak celou debatu vidí lidé, kteří proces rozšiřování EU vidí z první linie? Poslechněte si záznam debaty Café Collaborations: EU Enlargement – Past Lessons, Future Challenges for New Members na našem YouTube kanálu.
