
Dva improvizátoři, kteří se zatím setkali jen nad kafem.
On je Jelen. Ona je Jelínková. Ale jejich partneři jsou s tím v pohodě.
A Pavel Hlaváček na harmoniku.
Všichni už toho za sebou mají tolik, že nevědí, co hrát. Paříž, Lyon, Amsterdam, Krakow, Brno, Ostrava.Všude byli. Každý zvlášť a nikdy spolu. Teďka spolu. Uměj alternu, mimiku, sóla, grupy, performance. Uměj mlčet, uměj se smát. Taky se hýbat, prodat se, dát se všanc. Jakmile vyhořeli, tak se zas zapálili.
Dejte nám na pivo a na nájem sálu. A muzikantovi na whisku.
Alžběta Jelínková: Na gymplu herečka velkých rolí rozvedených a vdaných žen ve spolku Slovanský Tyátr. Teď neprovdaná hraje a režíruje v Divadle Šapitó. Studovala na Mezinárodní divadelní škole Jacquese Lecoqa.
Tomáš „Jelen“ Javor Frantík: Věčný ochutnavač života, činoherník Biodivadla přetavený do improvizátora skupin všech chutí. Vývojář odpadů a van, dobrý provianťák, milující člověk. Vystudoval Strojní fakultu ČVUT.
Pavel Hlaváček: Vzhledem k jeho bohatým zkušenostem je snazší vypsat, co v životě nedělal a na co hrát neumí. To je pak člověk hned hotov.