Date
.png)
Bez jaderné energie by lidstvo nikdy neproniklo hlubinami sluneční soustavy – sondy Voyager fungují díky radioizotopovým generátorům už více než 40 let a marsov-ská vozítka Curiosity a Perseverance dodnes čerpají energii z jaderného paliva. A to je jen začátek příběhu, který dnes opět hýbe světem. Na prahu nové éry letů do vesmíru a kosmického průzkumu se jaderná energie vrací na scénu nikoli jen jako zdroj elektřiny, ale jako klíčová technologie pro trvalou přítomnost člověka na Měsíci a Marsu. Nové technologie slibují výkon nezbytný pro lunární základny, těžbu zdrojů mimo Zemi i bu-doucí výpravy do hlubokého vesmíru. Závod o technologie i kosmickou dominanci se odehrává ve stínu geopolitické rivality, zejména mezi USA a Čínou, soupeřící o prvenství v nastavení technologických i regulatorních standardů kosmického věku a o obsazení nejlukrativnějších oblastí na Měsíci a Marsu.
Co však říká mezinárodní právo o využívání jaderných systémů ve vesmíru? Může-li táž technologie pohánět vědeckou stanici i zbrojní satelit, jak definovat hranici mezi civilním a vojenským využitím? Je současný právní rámec, stojící stále na dokumentech z éry studené války, připraven na éru soukromých kosmických ak-térů a lunárních základen? Na tyto a další otázky odpoví dva přední čeští odbor-níci: jaderný inženýr s přímou zkušeností s vývojem vesmírných energetických systémů a expert na jaderné a kosmické právo. Pojďte s námi nahlédnout do bu-doucnosti, o které se rozhoduje už dnes
Moderuje Filip Rambousek, odborník na vědeckou diplomacii.
Diskutují:
prof. JUDr. Jakub Handrlica, LL.M., Ph.D., DSc. (Právnická fakulta UK)
Jakub Handrlica působí na Katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kterou od roku 2022 vede. Odborně se zaměřuje především na energetické, jaderné a kosmické právo, stejně jako na otázky budoucího vývoje veřejné správy, digitalizace a využití umělé inteligence ve veřejném sektoru. Je autorem řady odborných publikací a členem mezinárodních profesních organizací v oblasti jader-ného a kosmického práva.
Ing. Martin Ševeček Ph.D. (Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze)
Martin Ševeček je jaderný inženýr, v minulosti působil na Massachusetts Institute of Technology, ve společnosti Wes-tinghouse Electric Company a ve startupu Stellar Nuclear. Po-dílel se na národních i mezinárodních výzkumných projektech v oblasti jaderné energetiky a vedl odborné pracovní skupiny při OECD/NEA a IAEA. Ve svém výzkumu se zaměřuje na vý-voj a testování pokročilých jaderných materiálů, návrh inova-tivních jaderných systémů včetně aplikací pro vesmír a pro-blematiku jaderné bezpečnosti. Je předsedou první evropské konference zaměřené na jaderné technologie pro vesmírné aplikace ANTS 2026 (11/2026, Praha).
Kapacita sálu je omezená, prosíme o registraci.
Akce je zdarma.
